Návrh Stanov politického hnutí Živá Praha 5


Článek I. Název, zkratka a sídlo

1. Název politického hnutí je ŽIVÁ PRAHA 5 (dále jen "Hnutí") a může používat zkratku ŽP5.

2. Sídlem Hnutí je Praha 5, Vrchlického 886/76.

Článek II. Programové cíle

1. ÚŘAD A RADNICE MAJÍ SLOUŽIT OBČANŮM

"My vás volíme a platíme. Máme proto právo vědět, co a jak tam děláte, a smět do toho efektivně mluvit."

Radnice = radit a pomáhat lidem. Občan je vlastně klientem městského úřadu. Nemůže ale jen tak přejít ke konkurenci, leda by se přestěhoval do vedlejší obce, kde jsou na tom lépe. Je tomu opravdu tak? Nedá se to změnit? Živá Praha 5 říká, že dá! Ve volbách si vybíráme své zástupce na radnici. Svým hlasem tak určujeme podobu a běh samotného úřadu na další čtyři roky. Pro kvalitní práci radnice a plnění předvolebních slibů je nutný právě dobře fungující úřad. Abychom ho my, občané, mohli ovlivnit, potřebujeme vědět, jak tyto instituce vlastně rozhodují a co projednávají. Občané jsou skutečnými akcionáři radnice, proto musí mít možnost ji kontrolovat a hlídat.

2. DOPRAVA JE KOSTROU A TEPNAMI OBCE

"Jakýkoliv rozvoj obce by měl připadat v úvahu až po pečlivém vyřešení dopravní obslužnosti. Doprava se týká nás všech!" Doprava je živoucí organismus, který je ale nutno smysluplně regulovat. Na jedné straně ji potřebujeme a sami využíváme, na druhé straně nás může dost omezovat. Kvalita bydlení a života občanů má být na prvním místě při řešení dopravy ve městě. Praha 5 je významným a lukrativním rozvojovým územím, které láká investory. Ti ale hledí pouze na rychlý zisk a dopravní řešení je nezajímá. Živou Prahu 5 však ano! Budeme proto prosazovat, aby se při jakékoliv stavbě či změně Územního plánu prioritně řešila právě dopravní zátěž - a to komplexně, systémově a za finanční spoluúčasti developerů.

3. BEZPEČNOST NENÍ JEN REPRESE, ALE HLAVNĚ PREVENCE

"Cítit se bezpečně a nebát se v ulicích vlastní čtvrti je základ pro spokojený a kvalitní život. Je povinností obce jakýmkoli rizikům primárně předcházet." Ochrana občanů a zároveň smysluplná pomoc lidem s problémy. Otázka bezpečnosti je citlivé téma zvlášť pro Prahu 5, která se jako nové centrum Prahy musí víc vypořádávat jak s kriminalitou, tak s okolnostmi jako je bezdomovectví, drogově závislí, sociálně vyloučení lidé. Na druhé straně má Praha 5 neblahou zkušenost s exstarostou Klímou, který vydával desítky milionů za zcela neefektivní a předražené bezpečnostní zakázky. Živá Praha 5 chce za tyto peníze raději podporovat preventivní programy, které budou ve výsledku i z ekonomického hlediska pro obec přínosné.

4. VEŘEJNÝ PROSTOR, ROZVOJ ÚZEMÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ FORMUJE NÁS VŠECHNY

"Kvalitní žití na Praze 5 je priorita všech priorit, kterou musíme chránit a prosazovat informovaností, komunikací, a spoluúčastí nás všech."

Rozvoj a kvalita prostředí je zásadní pro spokojený život v obci. Proto je nutné umožnit lidem, aby se aktivně zapojili do územního rozvoje Prahy 5. Budeme proto jednoznačně prosazovat tzv. participativní plánování, které počítá s účastí občanů na tvorbě územního plánu i na průběhu územních a stavebních řízení. Územní rozvoj se musí dělat transparentně a koncepčně. Zásadní a na první pohled jednoduchá podmínka, která by mohla řadu problémů a nešvarů vyřešit, je dodržování zákona a předpisů, které se bohužel často ohýbají.

Našim cílem je ochrana stávajícího území, přírodních památek, parků a zeleně, jejich rozšiřování. Chceme zkrátka budovat skutečné město pro život. K tomu patří i důkladná a přehledná informovanost - občané mají právo si snadno dohledat a zjistit, co vše se na městské části děje, jaká je v plánu výstavba či změny ÚP atd. Dobrá informovanost může navodit skutečnou důvěru a předejít nejasnostem a nedorozuměním.

5. FINANČNÍ POLITIKA A SPRÁVA MAJETKU ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST

"Spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře pro nás není klišé." Bez peněz a dobré správy majetku to jednoduše nejde. Stejně jako u předešlých priorit, i v otázce hospodaření je zapotřebí zavést systém a řád. Současná situace na Praze 5 je chaotická, mnohdy pravá ruka neví, co dělá levá, věci se dělají ad hoc. Je nutné zprůhlednit hospodaření a zavést efektivní směrnici o veřejných zakázkách, která by svojí přísností šla nad rámec zákona - jen tak zabráníme plíživému a zdánlivě legálnímu vyvádění peněz z radniční kasy. Smysluplné investice jsou pro nás ty, které kultivují veřejný prostor a obecní majetek. Za klíčové považujeme výkupy jedinečných pozemků (jako je např. park Kavalírka, přírodní památka Vidoule a řada dalších), budování zeleně, hřišť, bezbariérového přístupu do objektů atd. Investice, která se rovněž určitě vrátí, je podpora živnostníků a drobných podnikatelů, což jen zkvalitní život obyvatel a podpoří služby, které využívají.

6. KVALITNÍM ŠKOLSTVÍM VŠE ZAČÍNÁ

"Školství patří mezi hlavní úkoly, které má obec na starost. Školy nemají sloužit pouze pro výuku, ale i jako přirozená centra setkávání místních." Dostatek míst v kvalitně vybavených školách. Dobrá dostupnost a víceúčelovost. Dotažená koncepce školství s výhledem na 10-20 let. To jsou naše cíle ve školské politice. Budeme podporovat model pestřejšího využívání školních budov pro veřejné účely. Školní budovy mohou sloužit v době mimo výuku jako komunitní centrum. Obec totiž nemá pouze povinnost školy zřizovat a materiálně zabezpečovat. Chceme, aby Praha 5 své školy a školky vnímala jako přirozená centra vzdělávání a setkávání nejen dětí, ale i dospělých, aby se školy staly ještě více centry spolkového a komunitního života.

7. SOCIÁLNÍ SLUŽBY NÁLEŽÍ POTŘEBNÝM, NIKOLI POCHYBNÝM

"Obec tu má být opravdu pro všechny a pomáhat těm, co to potřebují. Včasné podání pomocné ruky je nejenom lidské, ale ve výsledku i ušetří veřejné peníze." Sociální služby může jednou potřebovat každý z nás a obec je tu od toho, aby tyto služby poskytovala či zprostředkovávala. Koncepce sociálního bydlení bude asi vbrzku na pořadu dne. V Praze 5 se neustále staví, proto chceme, aby i developeři přispěli právě na sociální bydlení, případně startovací byty pro mladé. Pravidla jejich přidělování však musí být přísná a jednoznačná, aby se předešlo zneužívání. Rozvoj sociálních služeb chápeme jako ochranu občanů, zejména seniorů, proti sociálnímu vyloučení. Chceme proto zlepšit informovanost o sociálních službách, jejich snadnější dostupnost a zesílit terénní práci. Podpora výstavby hospiců a domů s pečovatelskou službou, zaměření na paliativní péči v nemocnici Motol, spolupráce s neziskovými organizacemi a církvemi by měly být pro obec samozřejmostí. Rovněž by měla podporovat i bezplatné právní a psychologické služby pro občany, kteří se dostanou do obtížné životní situace.

8. BYTOVÁ POLITIKA NEZNAMENÁ HONEM ROZPRODAT A UTRATIT

"Nájmy z bytů a příjmy z bytového hospodářství se mají zpětně investovat, ne rozházet." Koncepční přístup zde platí zcela zásadně: chceme dobrou správu bytů, zabránit divoké privatizaci a zamezit projídání příjmů z prodeje bytů. I obec může být dobrý správce a hospodář při správě bytů - příklady z Vídně a Berlína to potvrzují! Na rozdíl od sociálních bytů může být tzv. běžný bytový fond komerčně pronajímán, a být tak zdrojem významného příjmu pro obec. Praha 5 potřebuje dotáhnout privatizace a jasně si určit hranici, kdy už skončit. Koncepce bytové politiky fakticky na Praze 5 neexistuje již 15 let! Důležité je, aby se příjmy z privatizací a prodejů bytů vracely v co největší míře do zpět do bytového hospodářství. Chceme proto oživit Fond rozvoje bydlení, který Praha 5 již má, a investovat do nových nájemních bytů - zcelí se tím majetek, vyřeší se privatizace a ušetří se na samotné správě bytů.

9. KULTURA A UDRŽOVANÉ PAMÁTKY JSOU NAŠE VIZITKA

"Ochrana dědictví našich předků a zároveň starost o kulturní vyžití pro občany je povinností radnice, nikoli nadstavbou." O památky kulturní i technické se musíme starat, protože právě ony činí Prahu 5 osobitou. Možnosti kulturního vyžití pak výrazně přispívají k dobrému jménu obce a spokojenosti místních. V naší městské části máme řadu historicky významných architektonických objektů, které jsou (byť pod památkovou ochranou) vinou developerů i nezodpovědných majitelů v hrozném stavu. Vzpomeňme zpustošené usedlosti Cibulka či Turbová, Bertramka nebo rozpadající se památka usedlost Skalka. Budeme aktivně bránit další devastaci a ve spolupráci s odbornou veřejností připravíme koncepci k jejich záchraně. Opět budeme požadovat, aby se striktně a efektivně dodržoval zákon. Kulturní rozmanitost je pro nás důležitá, proto rádi podpoříme různé spolky a nekomerční akce. Je potřeba zarazit vyhazování veřejných peněz za okázalé kulturně-oficiální akce, ze kterých jen profituje jen úzká skupina lidí včetně pořadatelů.

10. PODPORA KOMUNITNÍHO ŽIVOTA PROSPĚJE NÁM VŠEM

"Obec, to je též komunita, prostor pro sousedské setkávání a vzájemnou podporu." Podporujeme všechny občanské spolky, volnočasové aktivity a veškeré akce, které přimějí malé i velké vyrazit z domu ven, potkat se a pobavit. Obec má mnoho způsobů, jak podpořit komunitního ducha a sounáležitost na svém území. Plánujeme zjednodušit a rozšířit možnost čerpat peníze z obecního rozpočtu formou dotací. Za zásadní krok považujeme podporu trvalých a nemovitých věcí, jako je např. obnova smíchovské tržnice, rozvoj zahrádkářských kolonií či dalších veřejných prostranství, kde se lidé setkávají. Neméně důležitá je také podpora zapsaných spolků a zájmových volnočasových sdružení - materiální, finanční, podporou, záštitou. Potkat sousedy a něco podniknout už nemusí být těžké!

Článek III. Členství v hnutí

1. Členem Hnutí (zákon č. 451/1991 Sb.) může být každý občan České republiky starší 18 let, který svým podpisem na přihlášce stvrdil souhlas se stanovami a programem hnutí, s těmito stanovami a programem hnutí souhlasí.

2. Souběžné členství v jiné politické straně či hnutí je neslučitelné s členstvím v Hnutí.

3. Prvními členy hnutí se stávají členové přípravného výboru. Členové přípravného výboru se stávají členy hnutí dnem doručení sdělení Ministerstva vnitra o registraci Hnutí pověřenému členu přípravného výboru. K jejich členství není potřeba schválení výborem. Členové přípravného výboru svolají ustavující členskou schůzi do 90 dnů od doručení sdělení Ministerstva vnitra o registraci hnutí. Do doby ustavující schůze a volby výboru rozhodují o přijetí nových členů a jednají za hnutí členové přípravného výboru.

4. Občan se stává členem Hnutí podpisem přihlášky a většinovým rozhodnutím výboru.

5. Dokladem o členství v Hnutí je členská legitimace.

6. Členství v Hnutí zaniká vystoupením člena písemným prohlášením doručeným výboru Hnutí, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům člena, úmrtím, nebo vyloučením člena. Členství v Hnutí nelze přerušit ani pozastavit.

7. O vyloučení člena Hnutí rozhoduje výbor, a to nadpoloviční většinou přítomných členů, kdy vyloučit člena je možno pouze v případě hrubého opakovaného porušení stanov nebo v případě, že aktivně vystupuje na veřejnosti proti programu a zájmům hnutí. Vyloučení musí předcházet písemné upozornění.

8. Člena Hnutí musí výbor vyloučit, dozví-li se, že byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin po dni vzniku členství v Hnutí.

9. Návrh na vyloučení může podat kterýkoli orgán Hnutí. Doručením návrhu je zahájeno řízení, které musí být uzavřeno do 60 dnů.

10. Vyloučený člen může podat odvolání do 15 dnů od doručení usnesení o vyloučení ke Kontrolní komisi. Její rozhodnutí je konečné. Odvolání má odkladný účinek.

11. V případě méně závažného provinění může výbor a Kontrolní komise udělit členovi napomenutí.

12. Registrovaní příznivci Hnutí ("dále jen příznivci") jsou osoby, které nejsou členy Hnutí, ale podporují ho a mají zájem podílet se na činnosti Hnutí. Registrovaným příznivcem hnutí se osoba stává schválením přihlášky výborem Hnutí prostou většinou hlasů. Registrovaní příznivci mají právo účastnit se členské schůze Hnutí, nemohou však hlasovat ani být voleni do orgánů hnutí, ale mohou být navrženi Hnutím do zastupitelských sborů a poradních orgánů těchto sborů (komise, výbory). Registrovaní příznivci mají povinnost dodržovat stanovy Hnutí, respektovat rozhodnutí orgánů Hnutí a jednat v souladu s programovými cíli Hnutí. Registrovaným příznivcem Hnutí přestává být osoba po doručení písemného oznámení o ukončení spolupráce s Hnutím nebo rozhodnutím výboru.

13. Vedením agendy evidence členů a příznivců je pověřen jeden člen výboru Hnutí. Členové a příznivci jsou evidováni odděleně.

Článek IV. Práva a povinnosti člena

1. Člen Hnutí má právo:

a) volit a být volen do všech orgánů Hnutí, účastnit se osobně v souladu s těmito stanovami tvorby programu Hnutí, vyjadřovat své názory, podávat návrhy, dotazy, podněty a stížnosti orgánům Hnutí a být informován ve lhůtě do 1 měsíce o výsledku jejich projednání.

b) účastnit se členské schůze Hnutí a rozhodovat na ní

c) na přístup ke všem písemnostem, které se týkají Hnutí

d) podílet se na praktické činnosti Hnutí.

2. Člen Hnutí má povinnost:

a) dodržovat stanovy a dodržovat a prosazovat program Hnutí

b) aktivně se účastnit činnosti Hnutí, dodržovat rozhodnutí a usnesení orgánů Hnutí a dbát o dobré jméno Hnutí.

Článek V. Organizační struktura a orgány Hnutí

1. Hnutí nevytváří organizační jednotky.

2. Orgány Hnutí jsou:

a) členská schůze

b) výbor

c) Kontrolní komise

3. Nejvyšším orgánem Hnutí je členská schůze. Schází se podle potřeby, minimálně jednou za půl roku. Jejími členy jsou všichni členové hnutí, kteří se jí zúčastní. Členská schůze schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření Hnutí za uplynulý kalendářní rok a rozpočet na další období. Volí a odvolává výbor Hnutí, Kontrolní a smírčí komisi.

4. Členská schůze rozhoduje o změnách stanov.

5. Členská schůze si může vyhradit rozhodování o jakékoliv záležitosti Hnutí, pokud z obecně závazných právních předpisů nebo těchto stanov nevyplývá, že tato záležitost je vyhrazena jinému orgánu.

6. Členskou schůzi svolává výbor. Členskou schůzi je též možno svolat do jednoho měsíce od doby, kdy o její svolání požádá nejméně 1/3 registrovaných členů Hnutí. Pozvánku na členskou schůzi musí obdržet všichni členové Hnutí v písemné nebo elektronické formě minimálně 7 dní před datem jejího konání. Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna buď nadpoloviční většina všech členů Hnutí, nebo alespoň všichni členové výboru a Kontrolní komise.

7. Výbor Hnutí má pět členů. Počet členů výboru musí být vždy lichý. Výbor je zejména odpovědný za řádné hospodaření hnutí, přijímá operativní rozhodnutí a stanoviska. Rozhodnutí výboru je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů, minimální počet přítomných členů výboru potřebný pro usnášení schopnost je 5. V případě potřeby je možné hlasování členů výboru mimo schůzi výboru tzv. per rollam.

8. Výbor ze svého středu volí a odvolává předsedu a místopředsedu Hnutí. Předseda i místopředseda Hnutí jsou statutárním orgánem Hnutí a jsou oprávněni každý samostatně za Hnutí jednat, činit právní úkony a podepisovat. Podepisování se provádí tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému názvu či zkratce hnutí připojí předseda či místopředseda svůj podpis s uvedením funkce.

9. Kontrolním, revizním a smírčím orgánem Hnutí je Kontrolní komise (dále jen "KK"), která má tři členy včetně předsedy.

10. Předsedu KK volí členové KK ze svého středu. Předseda předkládá jedenkrát ročně na členské schůzi zprávu o činnosti KK.

11. Kontrolní komise rozhoduje o sporech mezi orgány a členy Hnutí, přísluší jí závazný výklad stanov, dodržování stanov a vnitrostranických předpisů Hnutí, dodržování politického programu, cílů a hlavních úkolů Hnutí a provádí kontrolu hospodaření Hnutí. Je ve své činnosti na ostatních orgánech Hnutí nezávislá a její závěry jsou projednány na nejbližší členské schůzi. Všichni členové Hnutí jsou povinni s KK úzce spolupracovat a poskytovat jejím členům požadované informace, písemné materiály apod. a na požádání se účastnit jednání KK.

12. KK svým rozhodnutím může pozastavit usnesení orgánu Hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy Hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Současně vyzve orgán, který napadené usnesení přijal, k jeho zrušení či změně a nestane-li se tak, rozhodne o platnosti členská schůze.

13. Funkční období všech volených orgánů je dvouleté a jejich členové mohou být voleni opakovaně.

Článek VI. Hospodaření Hnutí

1. Hospodaření Hnutí s vlastním majetkem a finančními prostředky se řídí zákonem o sdružování v politických stranách a politických hnutích a dalšími obecně závaznými právními předpisy, platnými pro politické strany a politická hnutí. Hnutí je právnickou osobou a odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové Hnutí za závazky Hnutí neodpovídají ani neručí.

2. Příjmem Hnutí mohou být příspěvky ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů či na činnost hnutí, příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, příspěvky vlastních členů a příznivců, dary a dědictví, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle §17 odstavce 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, půjčky a úvěry.

3. Členské příspěvky jsou dobrovolné, výbor může doporučit jejich roční výši

4. K rozhodnutí o nabývání nemovitého majetku ve prospěch hnutí a nakládání s ním je oprávněn výbor Hnutí.

5. Finanční hospodaření Hnutí se řídí rozpočtem, schváleným jednou ročně členskou schůzí.

6. Hospodaření hnutí podrobně upravuje hospodářská směrnice schvalovaná výborem Hnutí.

7. Majetek Hnutí je vlastnictvím Hnutí jako celku a jednotliví členové, či orgány, kterým byl svěřen do užívání, s ním musí nakládat s péčí řádného hospodáře, užívat jej pouze ke stanoveným účelům a starat se o jeho hospodárné a účelné využití.

Článek VII. Společná a závěrečná ustanovení

1. Tyto stanovy a jejich změny nabývají účinnosti dnem jejich registrace na Ministerstvu vnitra ČR.

2. Změny těchto stanov jsou přijímány členskou schůzí Hnutí. Nezbytné dílčí změny ve stanovách vyplývající ze změn platných právních předpisů nebo rozhodnutí k tomu oprávněných státních orgánů je oprávněn činit i výbor Hnutí.

3. Není-li stanoveno jinak, jsou rozhodnutí kteréhokoli orgánu Hnutí o kterékoli věci přijímána nadpoloviční většinou přítomných členů.

4. Hnutí zaniká způsoby stanovenými zákonem, zejména dobrovolným rozpuštěním či sloučením s jinou politickou stranou či politickým hnutím. Rozhodnutí o zrušení hnutí či o jeho sloučení je oprávněna učinit pouze členská schůze Hnutí nadpoloviční většinou přítomných členů. V případě zrušení Hnutí rozpuštěním, pokud poslední členská schůze nerozhodne jinak, bude likvidační zůstatek Hnutí rozdělen rovným dílem mezi členy. K zániku hnutí dochází dnem vymazání hnutí ze seznamu.